Akce se zdařila, nad pašeráky se vyzrálo, získala se spousta informací a poté se překupníky podařilo zatknout přímo při činu – když mi na hotelovém pokoji v kamerunském Yaoundé prodávali slonovinu původem z Konga. Celý příběh, obchodní schůzky, vyjednávání a nakonec i samotnou policejní akci nám ve full HD na videu! Máte se na co těšit!
Jak tedy postupovat? To tak jednoho zimního dne projíždíte Kongem na kole, když tu vám v jednom městečku nabídne jistý kamerunský muslim Amadou diamant velikosti třešně. Nabídku si „necháte projít hlavou“, necháte si ještě ukázat pár desítek gramů surového zlata a pak se domluvíte na budoucí spolupráci s odběrem slonoviny a jejím transportu přes Kamerun.
Po několika týdnech Amadouovi zavoláte a opět jej v jeho překupnickém hnízdě navštívíte. Teď už máte konkrétnější představu a návrhy. Se zapnutou digitální zdrcadlovkou na krku (většina místních zatím naštěstí nemá tušení, že foťák umí i nahrávat videa: ) si po večerech necháte představit několik Amadouových dodavatelů – bez výjimky také muslimů z kamerunského severu. Tito lidé vám ukážou několik menších klů ukrytých na latríně, v kůlně, pod postelí nebo zahrabané v zemi pod podlahou v kuchyni a vy si to hezky nanápadně natočíte. Domluvíte se s nimi předběžně na velkoobjemovém obchodu, což pro ně není problém, něboť každý z nich ročně zobchoduje stovky kilo slonoviny!
Jedny z klů, které mi nabízel přímo pytlák
Pak se s již blízkým přítelem Amadou na týden rozloučíte a opět se shledáte v Yaoundé. Snad to nejchaotičtější město v Kamerunu vám má do budoucna dobře posloužit jako překladiště a skladiště velkého množství klů (a třeba také levhartích kůží, zlata nebo diamantů, proč ne? Když jsou peníze, zboží se přece vždy najde!). Hra je dobře rozehraná a je potřeba spojit se s někým, kdo ví, co dělat a komu můžete věřit… shodou dobrých náhod narážím na neziskovku LAGA (The Last Great Ape Organization Cameroon), která se ve středoafrickém prostoru pohybuje již přes 12 let a má kontě stovky zatřených a odsouzených překupníků!
Začíná několikadenní hra na dvě strany. Občas my sledujeme Amadoua a jeho kolegy, nejméně dvakrát byl ale někdo přilepený i na mně, aby se ujistili, že jdu zpátky na pokoj a ne třeba na policii. S Amadou navštěvujeme s realitními makléři volné domy, které by měly obchodu sloužit a také hledáme vhodné terénní auto, které by spolehlivě zvládlo cestu do Konga a zpět pro slonovinu. Plán je takový, že zakoupené auto, třeba Toyota Hilux se u specializovaných mechaniků upraví na pašerácké auto a vytvoří se v něm spousta tajných skrýší k převážení čehokoliv. Amadou a jeho komplici by se pak s tímto vozem vydali pro zboží do Konga, zatímco já bych pěkně v bezpeční čekal v našem hezkém novém domě v Yaoundé a slonovinu po příjezdu převzal a zaplatil.
Později zabavené kly, se kterými se chlubil jeden z překupníků
No považte, krásný plán, což? Amadou by měl již za týden k dispozici až 370 kg slonoviny v přepočtu za téměř 2 miliony korun a zatčení by proběhlo až na místě v domě a s velkým množstvím zabaveného zboží. V tomto plánu se však – bohužel – nedá pokračovat, opravdu by se totiž muselo koupit ono auto a hlavně pronajmout dům, na což ani já, ani organizace LAGA, se kterou spolupracuji, nemáme peníze… a zájem.
Cena slonoviny je tak závratná, že chudým pytlákům se někdy vyplatí lovit i mladá slůňata – v tomto případě byla cena sloního života 200 Kč…
A tak se s pomocí ještě jednoho partnera na mé straně, říkejme mu George, začne na Amadoua a jeho dodavatele tlačit tak, aby přistoupili na naše podmínky a prodali nám něco klů ještě předtím, než dojde k oněm velkým investicím. Oni souhlasí a domluvíme se na tom, že jako ujištění, že jsou opravdu schopni slonovinu dostat až do Yaoundé, mi na můj hotelový pokoj přinesou alespoň to, co už tu mají na místě.
Jejich počáteční ujišťování zní velmi slibně. Ziskuchtivý Amadou obvolá své dva místní známé a domluví se, že od nich odeberu 40, respektive 95 kg slonoviny! Dohromady 135 kg! Tu mi mají jedné noci přinést na můj hotelový pokoj. Vše je z naší strany připraveno: v sousedním apartmá jsou lidé od policie, kamera je ledabyle pohozena na nočním stolku tak, aby zabírala celou místnost a nastává čekání.
Policejní důstojník ve službě mi na mém pokoji v noci nabízí dolní čelist slůněte…
Tuto čelist jsem mohl mít zdarma jako dárek. Ne, děkuji…
Poté se události začínají zaplétat a komplikovat. Z nějakého důvodu jeden z dodavatelů od plánu pár hodin předem ustoupí a řekne, že teď slonovinu neprodá. Jeho krok následuje i druhý dodavatel, kterého se nám téměř podaří znovu přesvědčit, ale nakonec i on odmítá slonovinu vydat, přestože zvyšuji cenovou nabídku (6000 Kč/kg!!!). Přichází noc a den zklamání, jak pro mě, tak i pro Amadoua, který by mi a mému partnerovi Georgovi už také rád ukázal, že je schopný. Nakonec začíná Amadou naléhat, ať mu konečně dáme to auto, ať může začít s původním plánem a odjet do Konga. My odmítáme (krásné zánovní Pajero není totiž naše:) a Amadou už už pouští celou záležitost k ledu a odjíždí, aniž by k něčemu došlo.
V neděli se ale přece jen ozve jeden jeho známý, Mahmuda, kterého už jsem také před dvěma týdny poznal a natočil ho při kšeftování se čtyřmi malými kly. Právě ty teď Mahmuda přiváží v příruční kabele v linkovém autobuse do Yaoundé.
Konzultuji s lidmi z protipašerácké a ochranářské organizace LAGA, jestli budeme i přes malé množství slonoviny v operaci pokračovat a dostávám ujištění, že nejde ani tak o to, kolik těch klů je, ale o to, jestli jsou ideální podmínky pro zatčení a usvědčení překupníků přímo při činu. Podmínky nemohou být lepší, právě Amadou a Mahmuda mi ze všech překupníků, které znám, důvěřují nejvíce a nebude problém je vmanipulovat přímo do nastřažené pasti.
Začíná odpoledne a celý večer čekání na hotelu, kdy a jestli vůbec Mahmuda dorazí. Čekání je zpestřeno několikahodinovým výpadkem mobilního signálu, velkým zpožděním jeho autobusu i následným vybitím jeho baterky v telefonu. Nakonec, vzdor domluvě bez telefonního ohlášení, mi oba dva zabuší na těsně před půlnocí na dveře pokoje, já mám sotva čas zapnout kameru a už jsou u mě na pokoji.
Přátelské přivítání, pár veselých historek z cesty, a pak už se vybalí 4 malé kly, které patřily ještě mladým slonům a já je zvážím. 2,5 kila! I to stačí, aby se oba překupnící na hezky dlouho nepodívali na svobodu. (Lovit mladé a nedospělé slony je ještě přitěžující okolnost!) Na mém hotelovém pokoji probíhá veselá debata a já volám Georgovi, který má dorazit s penězi. Po pár minutách „George“ zaklepe na dveře a jaké je moje překvapení, že tam místo něj stojí několik policistů a domáhají se prohlídky pokoje. Svazek klů leží přímo před jejich očima na posteli a tak není o čem mluvit. Všichni jsme legitimování, sedíme jako přimražení, Amadou není schopen slova, Mahmuda se snaží usmívat a dělat, že se nic neděje a že se z toho snad dá nějak dostat (nedá, Mahmudo, nedá!). Já se k policii chovám arogantně, okamžitě se snažím kamsi volat, telefon je mi ale zabaven a tak se domáhám práva kontaktovat svou ambasádu a právníka. Policisté prohledají pokoj, nic dalšího už ale kromě klů nenacházejí a tak nás všechny zatýkají a odvádějí dolů. Nasedám do jiného auta než Amadou s Mahmudou, recepční i pokojská na mě vrhají nevraživé pohledy jako na největšího kriminálníka. V autě už ale za volantem sedí můj milý George vysmátý od ucha k uchu a blohopřeje mi k první úspěšné operaci.
Vážení klů
Pět minut před příchodem policie vládla skvělá nálada
Nervozita a napětí mě rázem opouštějí a zalévá mě po několika dnech vlna klidu, míru a radostné euforie z úspěchu. Je po půlnoci, já už několik dní pořádně nespal ale jsem plný energie. Kromě ohromného zadostiučinění a radosti, že úspěšná akce pomůže slonům mě na několik dalších dní naplňuje živočišná radost lovce, kterému se po vekém úsilí podařil velký úlovek. Je to úplně nový pocit a myslím, že se na něm dá vypěstovat závislost. Také proto to určitě nebyla moje poslední podobná spolupráce s ochranáři. Byla by velká škoda nezužitkovat všechny ty získané kontakty, nabytou důvěru několika překupníků, ztratit je, jejich telefonní čísla, espezetky, tváře, místa, kde bydlí. Všude okolo jsou stovky kilo až tuny slonoviny, jen je třeba vypátrat, kde přesně! Tito lidé páchají jedno z nejhanebnějších drancování přírody v novodobé historii. Díky nim přichází Afrika ročně až o 40 000 slonů! To je potřeba zastavit… i za cenu jistého rizika. Držte mi i nadále palce!
Past sklapla…
„Čí jsou ty kly?“ „Nevím… chci mluvit se svou ambasádou!“