Mgr. Prokop Košátko

Biolog

O všechny živočichy, co vůbec jsou se živě zajímám, určitě déle, než sám můžu pamatovat. Na každé skupině zvířat vidím něco zajímavého. Savci mají nám nejbližší výrazové prostředky, které když se pečlivě respektují a studují tak nám lidem umožňují navázat s některými našimi nejbližšími příbuznými opravdu úžasná mezidruhová partnerství. Proto se snažím co nejzodpovědněji koňařsky, pejskařsky a kočičářsky vzdělávat, abych těmto úžasným tvorům mohl být jakš takš přijatelným společníkem. Možná se časem přidají i další savčí nebo ptačí osobní přátelé. Ptáci mě zase fascinují, protože jsou to podle mě nejlepší hudebníci a nejlepší cestovatelé na světě. Plazi mě asi poprvé uchvátili v jakémsi dinosauřím období, kterými si prošlo spousta kluků, a od té doby mě nepustili, škoda že jich v Česku žije tak málo. Ostatně vášeň pro paleontologii mě taky drží dodnes a živoucí připomínkou „předdinosauřích“ časů jsou obojživelníci. Rybovití obratlovci mají pro mě zas díky životu pod hladinou kouzlo tajemnosti a dobrodružství. Dobře vím že obratlovci jsou jen jedním stromem nebo větví v lese takzvaných bezobratlých. Chovám sklípkany, zatím jsem nepochopil, co je na nich tak odpudivého, zřejmě v tomto směru zemřu pomýlen a v nevědomosti. Denní motýli mě zase fascinují, protože nám sdělují mnoho o prostředí, které obývají, už proto že se o nich díky práci generací nadšených přírodovědců naakumulovala impozantní suma znalostí, podobně jako o ptácích.

Mám rád velká území málo osídlená lidmi, je jedno jestli je to tropický deštný les, poušť, tajga, velehory, polární oblast nebo nějaký ze zapomenutých koutů střední Evropy. Ale se zajímavými (v nejširším významu toho slova) a fajn lidmi se potkávám rád. Taky se, co se týče humanitních témat rád vzdělávám, jen kolem sebe nepotřebuju neznámých lidí a jejich a výtvorů na metr čtvereční příliš moc. Rád, pracuju manuálně, co se týče práce v zemědělství a práce se dřevem.

Pocházím z východního okraje Prahy. Dlouhá léta jsem prožil na Přírodovědecké fakultě, kde nyní dokončuju doktorát o evoluci zraku jeseterů. Je to zajímavá zkušenost, i když jsem duší spíš přírodopisec než biolog v dnešním pojetí. Obrovskou roli v mém zájmu o (především) živou přírodu sehrála Stanice mladých přírodovědců na pražském Smíchově. Za součást svého domova považuju taky Český kras, Křivoklátsko, Brdy, Šumavu a Jizerské hory.

Díky Save Elephants jsem mohl navštívit Kongo a v rámci možností se snažím podporovat aktivity tohoto úžasného spolku i na dálku. Je mi ctí, stále mi vlastně připadá neuvěřitelné a fascinující, že bych s koutem světa, kde leží Kongo a další pro nás zájmové země mohl mít vůbec něco osobně společného. Děkuju za to.

Totemová zvířata: slon, okapi, kůň, německá doga, velké poddruhy vlka, tetřevi, dropi, jeřábi, harpyje pralesní, zmije gabunská, sumci rodu Chrysichthys, kalmar Hamiltonův, kobylka sága.

Totemové rostliny: jedle bělokorá, hořec křížatý, Diospyros crassiflora, Protea cynaroides

Autoři knih, kteří mě výrazně ovlivnili: James Oliver Curwood, Jack London, Miloslav Nevrlý, Jiří Andreska, Norbert Záliš, Jeremy James, František Šusta, Peter Wohlleben, Josef a Zdeněk Vágnerovi, Bernhard a Michael Grzimekovi.